Básnička,kterou stojí za to naučit se zpaměti

 Nepřestávejte

 „Vaše okolnosti mohou být nepříznivé, ale nezůstanou takové, pokud si uvědomíte svůj ideál a budete usilovat o jeho docílení. Nemůžete být činní uvnitř, aniž by se to neprojevilo vně.“ – Jak člověk smýšlí

           Mnoho let jsem s sebou nosíval báseň nazvanou Nepřestávejte. Jeden z veršů říká: „Vem odvahu, když zasažen bys boj svůj vzdal, a když je nejhůř, je třeba pokračovat dál.“ V hodině nejtěžší nedohlédneme na konec naší cesty. Myslíme jen na jediné, že se naše situace zhoršuje. Ale právě v takové chvíli může přijít náš největší růst, pokud situaci jako příležitost k růstu dokážeme vnímat a považujeme-li ji za možnost naučit se kontrolovat své myšlenky a použít je k dosažení svých cílů.

Lidi, kteří se domnívají, že se jim život rozpadá pod rukama, vedu k pochopení toho, že i nejmenší čin, který ve své těžké situaci udělají, může působit velmi silně. Vzpomeňte si na hodiny fyziky, kde jsme se učili, že „těleso v klidu má tendenci setrvávat v klidu a těleso v pohybu má tendenci setrvávat v pohybu.“ V praxi to platí především tehdy, když překonáváme potíže, neboť jisté ochrnutí nás obvykle drží v naší situaci déle, než bychom si přáli.

Ještě důležitější je však vědět, že jakmile obnovíme svůj pohyb vpřed, byť se to nezdá nijak zásadní, je pouze otázkou času, kdy se z obtíží dostaneme a celou situaci, která nás dnes stáhla dolů, zanecháme zcela za sebou.

Moje oblíbená báseň pochází od neznámého autora a stojí za to si ji dnes připomenout:

Když se věci nedaří, jak tomu někdy bývá,

když za každým zármutkem překážka se skrývá,

když peníze docházejí, dluhy přibývají,

a když místo úsměvu dech úzkosti se tají,

když cítíš, jako by celý svět na tvých ramenou stál,

dopřej si oddechu, pak ale vydej se dál.

Život je podivín, tajemný v splétání svých sítí,

však každý z nás se v nich aspoň jednou chytil,

a mnohý poutník již cestu svou vzdal,

ač vítězství na dosah, na rozcestí nemo´h dál.

Kdybys snad váhal, zda chceš tou řekou plout,

nenech se odradit a zachyť si svůj proud.

Cíl často mnohem blíže je,

než zdá se tomu, kdo vzdal se naděje.

Mnohý muž dřív svůj zápas opustil,

než došel by vítězství, které osud předurčil,

a pozdě pochopil, jak blízko cíli stál,

že stát mohlo se vše, co vždy si přál.

Úspěch je prohra naruby obrácená,

hladina jezera pochybnostmi zamlžená.

Nesnadno můžeš říct, jak blízko stojíš,

když nevěříš, že blízkost s dálkou spojíš.

Vem odvahu, když zasažen bys boj svůj vzdal,

a když je nejhůř, je třeba pokračovat dál.

A to stojí za zamyšlení.

Zdroj: Kniha: Vic Johnson Den za dnem s Jamesem Allenem