Kvůli čemu se ten člověk tolik bojí?

ZLOST

Zlost je velmi škodlivá věc.

Neříkám, že já sám nejsem nikdy naštvaný, ani netvrdím, že zlost je vysloveně nehezká vlastnost. Ve skutečnosti emoce nejsou samy o sobě dobré ani špatné. Emoce jsou prostě tím, čím jsou – zkrátka a dobře emocemi.

I zlost je emoce – a je stejně dobrá jako jakákoliv jiná.

Otázka zní: co s tou emocí udělám?

Povšiml jsem si, že když se na někoho rozzlobím, projikuji svou zlost na nevinnou osobu, a to není konstruktivní.

Když se zlobíme, jsme jen zřídkakdy duševně vyrovnaní a vlastně si ani neuvědomujeme, co nás tak nahněvalo.

Přemýšlejte, kolik je pravdy na tom, že:

Veškerá zloba je pokus, jak donutit jiné lidi, aby cítili vinu.

Co myslíte, je tomu tak doopravdy? Vyzkoušejte to: vzpomeňte si na nějakou situaci z doby nedávno minulé, kdy jste se na někoho doopravdy naštvali.

ZLOST JE STRACH

Až příště potkáte nějakého člověka, doopravdy rozzlobeného, podrážděného a nepříjemného, tiše se zeptejte sama sebe:

Kvůli čemu se ten člověk tolik bojí?

V pozadí každé zloby je strach – v jakékoliv podobě. Neříkejte to ale nahlas, ptejte se jen potichu: „Kvůli čemu se ten člověk tolik bojí?“

A ihned si všimnete, že před vámi stojí docela jiný člověk. Probudí se vaše empatie a vy si uvědomíte, že za zlobou se vždy ukrývá strach.

Člověk, který se bojí, vlastně volá o pomoc. Veškerá zloba není nic jiného než zoufalé volání o pomoc.

Zlostný křik a hněv jsou příklady neschopnosti. Člověk začne křičet, pokud nerozumí svém vlastnímu hněvu. Také násilí je příklad neschopnosti. Někoho napadáme, jen pokud nerozumíme vlastnímu hněvu.

Když na někoho křičím a odmítám mu naslouchat, dělám to proto, abych umlčel něco v sobě samém, co právě nyní nechci vidět.

V pozadí každé zlosti je strach v jakékoliv podobě.

Jisté je, že ti nejagresivnější lidé jsou zároveň těmi nejbojácnějšími. Dějiny by se přirozeně vyvíjely úplně jinak, kdyby agresivní lidé často přemýšleli: „Co je to, co nemám odvahu vidět sám v sobě?“

Při příštím setkání s naštvaným, nazlobeným a podrážděným člověkem, jenž se třese, si v duchu položte otázku:

„Kvůli čemu se ten člověk tolik bojí?“

Zkoušejte to znovu a znovu.

Zdroj: Kniha: Kay Pollak   Žádná setkání nejsou náhodná