Miluji tě. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Děkuji ti.

Když jsem byl na konci roku 2006 v Polsku ve Varšavě, rozhodl jsem se představit myšlenku světa bez hranic a nulového stavu svým posluchačům. Dva dny jsem tam přednášel o hypnotickém marketingu a o své knize The Attractor Factor. Zjistil jsem, že lidé jsou otevření, láskyplní, dychtiví a plni odhodlání se učit. Vykládal jsem jim tedy to, co zde sdílím s vámi – jsme zodpovědní za vše ve svém životě a jediným způsobem uzdravení čehokoli je jednoduchá formulka „Miluji tě“.

Přestože má slova musel překládat tlumočník, zdálo se, že publikum vstřebává každé z nich. Jeden člověk mi pak položil zajímavou otázku:

„Lidé zde, v Polsku, tráví mnoho času modlitbami k Bohu a návštěvami kostela a přesto jsme prožili válku, Hitler nechal naše město zbombardovat, dlouhá léta jsme žili ve výjimečném stavu a trpěli jsme. Proč se naše modlitby minuly účinkem a v čem se ta havajská modlitba liší?“

Na chvíli jsem se odmlčel, abych našel vhodnou odpověď, a v duchu jsem si přál, aby Dr. Hew Len byl se mnou a pomohl mi. Nakonec jsem řekl:

„Lidé spíše dostávají to, co cítí, než to, oč žádají. Většina lidí, kteří se modlí, nevěří, že budou vyslyšeni, nebo že jim bude pomoženo. Většina lidí se modlí ze zoufalství, což znamená, že přitahují to, co cítí: více zoufalství.“

Zdálo se, že tazatel mou odpověď přijal. Přikývl. Když jsem se však vrátil zpátky domů, do Spojených států, napsal jsem Dr. Hew Lenovi dopis, v němž se táži, co by na mém místě odpověděl on. A takto mi odepsal:

Ao Akuo,

děkuji Ti za příležitost k očištění svého nitra vzhledem ke tvé otázce.

Před dvěma lety se mě na kurzu, který jsem pořádal ve Španělsku ve Valencii, jedna Američanka zeptala: „Jak je možné, že mův vnuk zemřel na rakovinu, ačkoli jsem se za něj modlila a prosila, aby zůstal naživu?“

„Modlila ses za nesprávnou osobu,“ odpověděl jsem, „měla ses modlit za sebe a prosit o odpuštění za to, co uvnitř tebe způsobilo vnukovu nemoc.“

Lidé nevidí sami sebe jako zdroj svých prožitků. Zřídkakdy směřují své modlitby správným směrem.

Klid a mír ve Mně

Ihaleakala

Jeho naprosto upřímná odpověď se mi líbila. Opět se potvrdilo, že jeho hlavním tématem je, že nic neexistuje vně nás. Většina lidí ve svých modlitbách nevyjadřuje uvědomění si své síly a svou zodpovědnost. Ho´oponopono však vyžaduje plnou zodpovědnost. „Modlitba“ je prosbou o odpuštění vnitřních pohnutek způsobujících vnější projevy. Modlitba je obnovení spojení s Božstvím. Zbytek tvoří víra, že vás Božství uzdraví. S vaším uzdravením se léčí i vnější svět. Vše bez výjimky se nachází uvnitř vás.

Larry Dossy říká ve své knize Healing Words: „Je třeba, abychom si uvědomili, že modlitba je jako most k Absolutnu a je dokonalá. Funguje naprosto bezchybně, pokud jejímu uskutečnění nebráníme svou nedbalostí.“

Při spolupráci s Dr. Hew Lenem se mi vybavila jedna nesrovnalost.

Čím více jsem rostl a pronikal do podstaty věcí, o to větší starosti jsem si dělal s tím, že všechny mé předešlé knihy byly špatné a zaváděly čtenáře. Například v knize The Attractor Factor jsem vychvaloval sílu záměru. Nyní, až několik roků po jejím napsání, jsem pochopil, že záměr je hrou bláznů, hříčkou ega a že skutečným zdrojem síly je inspirace. Také jsem nyní pochopil, že skutečným tajemstvím štěstí není řízení života, nýbrž souhlas s ním. Příliš mnoho lidí, včetně mne, provádí vizualizace a afirmace, aby mohli manipulovat se světem. Teď vím, že to není nutné. Budete na tom lépe, když pojedete s proudem a budete neustále čistit vše, co nastane.

Začal jsem se cítit jako Nevelle Goddard, jeden z mých oblíbených mystických spisovatelů. Jeho první knihy pojednávaly o vytváření vlastní reality skrze přeměnu „pocitů ve skutečnost“. Například v knize The Law and the Promise (Zákon a sliby) tento jev nazval „zákon“. „Zákonem“ se myslí vaše schopnost ovlivnit svět pocity a  „slib“ označuje odevzdání se Boží vůli.

Svou kariéru Neville zahájil tím, že učil lidi naplňovat své tužby prostřednictvím „probuzené představivosti“, což vychází z jeho předpokladu, že „představa vytváří skutečnost“. Jeho první kniha se jmenovala At Your Command (Jak si přejete) a později jsem ji aktualizoval. Vysvětlil v ní, že svět skutečně funguje „na vaši objednávku“. Poproste Božství nebo Boha o cokoli – a bude vám to doručeno. V dalších letech, tedy po roce 1959, objevil Neville nový rozměr – odevzdání se Božství a poskytnutí prostoru, aby jednalo skrze vás.

Neville nemohl stáhnout své prvotní knihy z oběhu tak jako výrobce automobilů stáhne vadný vůz. Netuším, zda ho rozčilovaly nebo ne. Myslím si však, že nikoliv. Své knihy nestáhl, neboť cítil, že „zákon“ je užitečný, protože pomáhá lidem překonat životní překážky. Já jsem ale své knížky stáhnout chtěl. Cítil jsem, že matou lidi. Řekl jdem Dr. Hew Lenovi, že mám pocit, že pro svět vykonávám medvědí službu.

„Tvé knihy jsou jako kamenné schody,“ vysvětlil mi. „Lidé jsou ve svém vývoji na různých stupních. Tvé knihy k nim promlouvají tam, kde se právě nacházejí. Vzhledem k tomu, že je používají ke svému růstu, pomáhají jim zrát pro další knihu. Nemusíš ji tedy stahovat. Všechny jsou dokonalé.“

Zatímco jsem přemýšlel o svých knihách, o Nevillovi, o Dr. Hew Lenovi a svých dřívějších, současných i budoucích čtenářích, v duchu jsem si opakoval: „Miluji tě. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Děkuji ti.“

Čistit, čistit, čistit.

Zdroj: Kniha: Joe Vitale    Svět bez hranic

   Knihu pro Vás rádi obstarají v osvědčeném, solidním a oblíbeném knihkupectví ZDE, spolu s milým dárkem pro Vás při každém nákupu