Novoroční poselství 2015

...Jsou tři hodiny ráno a skučící vítr ve společnosti rozpustilých hvězd na noční obloze mrazivě ovívá osamocenou čerpací benzínovou stanici. V té tmě působí její světla jako oáza. Právě k ní přichází s rukama v kapsách Dan. Nemůže spát a hledá na stanici s nočním provozem nějaké občerstvení. Jak se k ní přibližuje, má pocit, že ho k ní něco přímo přitahuje. V tu chvíli málem upadne přes muže sedícího ve stínu na židli. Aniž by ten chlap pozvedl hlavu, řekne silným, téměř muzikálním hlasem hlasem: „Je mi líto, že jsem vás polekal“. Tak začíná příběh olympijského vítěze v cvičení na kruzích, spisovatele Dana Millmana, Cesta pokojného bojovníka.

Bojovníka, který navždy změnil můj život.

Tu knihu jsem tehdy před léty přečetla na jeden zátah. Bylo již pozdě k ránu a já sedíce u lampy, jsem jen tak seděla a ani se nepohnula. Uplynuly minuty a nebyla jsem schopná se od ní odtrhnout. Již její první stránky mne upoutaly natolik, že jsem věděla, přímo jsem to cítila u srdce, že se se mnou právě něco neobvyklého, neznámého, děje. Bylo to, jako by se náhle přede mnou otevřela nová dimenze. Jako se tajil dech Danovi, když přicházel k čerpací stanici, tak se i mně nyní zmocňovaly pocity, které jsem do té doby vůbec neznala.

„Jak jste dokázal vylétnout na střechu?“ ptá se Dan onoho muže na čerpací stanici. Ten muž se jmenuje Sokrates. „Nevylétl jsem, vyskočil jsem,“ odpovídá Danovi. „Není to žádné kouzlo. V tvém případě ale budu muset předvést velice obtížné kouzlo. Vypadá to, že budu muset proměnit osla v lidskou bytost.“ „Kdo si sakra myslíte, že jste, abyste mi říkal takové věci?“ „Jsem bojovník...“

Tyto věty se mne obrovsky osobně dotkly. Přesně jsem věděla, že jsem tam kdesi v tom ději právě s nimi. Proměnit osla v lidskou bytost. Ano, to je přeci to, co chci i já, už dlouho, velmi dlouho. V tuto chvíli jsem ještě netušila, že má Cesta pokojného bojovníka právě začala a že mne Sokrates podobně jako Dana na ní od začátku povede. Věřila jsem mu naprosto všechno, o čem v knize povídal. Byla jsem s nimi u všech situací, co prožívali a věděla jsem, že TOTO přesně chci. Zároveň jsem však tušila, že to nebude asi až tak jednoduché. Další řádky knihy mne o tom přesvědčily. Ne. Lehké to nebude. Na konci jsem však jasně věděla: CHCI nastoupit stejně jako Dan Cestu pokojného bojovníka! Cítila jsem, že vydržím vše, že to dokážu. Jakoby síla Sokarta to Kouzlo přenesla právě i na mně.

Chci najít svou Cestu, najít znovu sama sebe. Pokolikáté již, kdo už to přesně ví. V tomto životě však zcela jistě poprvé. Rozhodně však již dál nechci prospat další dny svého života jako většina lidí kolem. Sokrates mi právě ukázal kudy jít a především, jak začít.

Už nikdy mne žádná jiná kniha neoslovila tak silně jako tato. V té době jsem již začala pracovat s energií reiki. Časem jsem si koupila všechny knihy od Dana Millmana a nejen od něj. Přečetla jsem toho spousty a začala navlékat korálky na předlouhé niti svého života. Co jsem právě potřebovala vědět, se objevovalo jako zázrakem kolem mne v různých podobách a to nejen knižních. Začala jsem se vznášet ve větru změn a tak je tomu vlastně dodnes stále. Žene mne po všech koutech světa a přináší mi neustále něco nového. Někdy se zastaví, aby mne chvíli nechal se nadechnout a ledva tak učiním, zase se zvedne, bouchne mne do zad a žene mne dál.

Celý život jsem víceméně bojovala s iluzemi a trápila se s každým malicherným problémem, aniž bych si uvědomila, co se to ve skutečnosti právě děje. Měla jsem to obrovské štěstí, že jsem začala poměrně brzy chápat souvislosti a stále si více a více uvědomovala, že je to úplně jinak, než nás to rodiče učili, jak nám to povídali učitelé ve škole, s čím nás obeznámili naši přátelé a kolegové... Ten směr pohledu mne fascinoval a jakoby přímo hypnotizoval. Přišly pochopitelně chvíle, kdy jsem měla chuť v době zdánlivého nezdaru osudu, se vším seknout a „vrátit se“. Jenže, co se nestalo, zjistila jsem náhle s překvapením, že zpět už to prostě najednou nejde. Jakoby má mozková vlákna utkala mezitím nové pavučiny, tak pevné, že už je nikdo nikdy nedokáže zpřetrhat. Tehdy mi plně došlo, že jsem na správné cestě. S údivem jsem sledovala nový film svého života, který mne neustále překvapoval.

Přešla léta a já jako dnes vidím (ano, existuje již i film Cesta pokojného bojovníka) Dana, jak se přibližuje k čerpací stanici. Čeká tam na něj a ne náhodně, Sokrates.

Moc bych si proto přála do Nového roku, aby i na Vás čekal někde ten „váš Sokrates“. Člověk, který by vám ukázal vaši pravou a jedinou Cestu. Cestu úžasného pokojného bojovníka. Bojovníka, který se nikdy nevzdává. Přeji vám, až ho najdete, či se vám jen tak jakoby náhodně – a náhoda to není, to mi věřte – připlete do cesty, abyste mu pozorně naslouchali a dobře vnímali nová slova. Abyste ale také vytrvali, i když nová Cesta nebude vždy jen báječná a skvělá, abyste v sobě našli dost odvahy v ní pokračovat, abyste měli dostatek trpělivosti se sebou a se všemi kolem vás, abyste se naučili je vnímat jako sobě rovné, abyste uviděli svět očima moudrého Sokrata a rozeznali všechny závoje, které vám v tom právě v tuto chvíli brání.

Máte Právo volby, zůstanete dál ve svém světě iluzí, nebo se vydáte na Cestu za nimi. Ta cesta není vždy jednoduchá a už vůbec ne lehká. Pokud máte dostatek kuráže, zkuste se na ni třeba právě se mnou jednoho dne vypravit. Co vám mohu slíbit, je to, že se na konci vyplatí, ostatně, až dojdete na její konec, poznáte – jak úžasně napsala jedna z mých nejlepších žaček, Danutka – že je to KRÁLOVSKÁ CESTA.

Všichni jste těmi nejbáječnějšími a nejúžasnějšími lidmi pod sluncem a je jen na vás, kdy to sami v sobě objevíte a odkryjete naplno.

Skutečně mne bude velmi těšit, pokud mnohé z vás v příštím roce potkám na této Královské cestě. Ráda s vámi krátce posedím a můžeme si povídat třeba právě o Sokratesovi.

Sok právě říká: „Všechny národy světa jsou uvězněny v Jeskyni své mysli. Jen hrstka bojovníků, kteří vidí světlo a kteří obětovali mnohé, aby se osvobodili, se mohou na věky věků smát. A to dokážeš i ty, příteli.“

Nechť je pro vás rok 2015 rokem, ve kterém objevíte tu svou Cestu pokojného bojovníka.

S láskou a úctou

Mír začíná mnou

IvaNovcoro